Zobrazení položek podle značky: Tipy na výlet http://motelmodralaguna.cz Thu, 13 Dec 2018 22:35:13 +0000 Joomla! - Open Source Content Management cs-cz Hrad Přimda http://motelmodralaguna.cz/index.php/primda-a-okoli/item/30-hrad-primda http://motelmodralaguna.cz/index.php/primda-a-okoli/item/30-hrad-primda Hrad Přimda

Zřícenina hradu Přimda stojí na vrcholu skalnatého hřebene nad stejnojmenným městečkem v severní části Českého lesa. 

Hrady českého západního pomezí, zejména Přimda, mají památnou historii, jež svým významem nemálo přispívala k upevnění kořenů české státnosti v této oblasti země. Pro dobu jejich aktivní společenské funkce je v nich pak zhuštěna, ba ztělesněna i historie a práce českého pohraničního lidu a vyznačen jeho podíl na vytváření specifických forem tamního národního bytí.

 

Staré cesty, které spojovaly Čechy s Bavory, s Horní Falcí a Franky, vedly přes Domažlice na Brod nad lesy a do údolí Řezné. Kratší a o něco mladší cesta do Horní Falce, středních Frank a na Norimberk však vedla přes Stříbro a Přimdu.

 

Na dominujícím vrchu Přimdě, vytvořeném podobně jako největší část Českého lesa nad Tachovskou brázdou z krystalických břidlic a především z ruly, vystavěl neznámý falcký nebo francký šlechtic kolem roku 1121 hrad. Jedinečný rozhled z tohoto vrchu na všechny strany, na západ do Horní Falce i na východ k plzeňské kotlině potvrzoval strategickou důležitost tohoto bodu.

 

Když kníže Vladislav zvěděl o tom, že se také v této pohraniční oblasti ukládá o ztenčeni jeho panství, vypravil se do západních Cech a náhlým útokem se hradu zmocnil. Jeho nástupce Soběslav I. se rovněž snažil upevnit knížecí moc, zvláště v pohraničních oblastech země, a aby znemožnil další úchvaty, dal hrad Přimdu již roku 1126 nově vybudovat a opevnit. V pozdějších staletích potvrdila sama historie hradu prozíravost a závažnost tohoto panovníkova opatření. Víme ostatně, že stavba Přimdy byla pouze jedním z mnoha článků jeho soustavného díla výstavby a posilování panovnické moci v zemi. Ve starých letopisech se dočítáme, že hrad Přimda měl ve věži dolní vězení a že byl nade vší míru opevněn (v letopise mnicha Sázavského čteme: „In castro munitissimo Przimda").

 

Dnes je slavný a kdysi mocný hrad na holém skalním útesu táhlého hřebene v troskách. Z nich se však nadále zdvihají k obloze vzdorně rozeklané zdi mohutné románské obytné věže. Rozsah původního románského opevnění hradu by bylo možno zjistit jen archeologickým výzkumem v terénu. Půdorys, který zachytil roku 1844 František Alexander Heber, ukazuje, nikoliv ovšem zcela přesně, stav opevňovacího systému, jak se vyvinul postupně až do doby renesanční. Zjišťujeme, že útes, který se táhne ve formě rozeklaného skalního hřbetu od severovýchodu k jihozápadu, byl na všech stranách obehnán hradbou ve formě nepravidelného pětiúhelníka. Jižní svahy útesu zabral dolní hrad, severní svahy s mohutnou hranolovou věží na temeni útesu hrad horní. K dolnímu hradu se přicházelo od městečka Přimdy bránou v jihovýchodním rohu hradebního pětiúhelníka. Vstupovalo se tak do prvního nádvoří, přepaženého asi v polovině jižní dlouhé strany pětiúhelníka hradbou a bránou. Teprve z druhého nádvoří byl vstup zvláště chráněnými „vraty" ve skále do horního hradu. Z hradby, která běžela od „vrat" po temeni skalního útesu k velké věži a která mívala dřevěný ochoz, se nezachovalo nic. V místě studně vyhloubené poblíže vrat do skály v horním nádvoří, se jeví jen nevýrazná prohlubeň. Beze stopy zmizely také hradby na severní straně hradu i s budovami, jež při nich stály. Zachovala se však v mohutných troskách původně tři patra vysoká hranolová věž, která velkolepostí založení připomíná Černou věž Pražského hradu. Na rozdíl od pražské Černé věže, která měla v přízemí průjezdnou bránu, poněvadž střežila vstup, měla věž na Přimdě přízemí kompaktní a sloužila jako nejmocnější pevnost na hradě za sídlo majiteli nebo správci.

 

Půdorysný čtverec věže o straně asi 16 m dlouhé má zdi v přízemí zhruba 4 m silné, takže přízemní prostora byla jimi hodně zredukována. Stěny byly obloženy zevně i uvnitř tesanými žulovými kvádry a prostora mezi nimi vyplněna „zdivem litým" (lomovým kamenem zalitým maltou). Tloušťka zdiva byla v každém vyšším patře o něco redukována, takže v nejvyšším patře měřila koruna zdiva asi jeden sáh. Stavební vybavení věže i jejích interiérů bylo nade vše pomyšlení důkladné a ovšem ve shodě s pevnostním charakterem objektu střízlivé. V každém patře bylo toliko po jedné místnosti, přičemž jim v patrech přibývalo na prostornosti úměrně s tím, jak byla zmenšována tlouštka zdí. Horní patro je dnes již rozpadlé, takže o jeho stavební úpravě nemůžeme nic povědět. V prvním a druhém patře zůstaly některé stavební články zachovány, zvláště rozvržení a členění oken, otvory dveřní a zbytky ostění krbu. Na hladkém vnějším průčelí jsou obdélné okenní otvory, kryté mocnými rovnými překlady z tesaných kvádrů. Dovnitř místností se však tyto otvory podstatně rozšiřují a jsou sklenuty do polokruhových oblouků vytvářených čistě tesanými klenebními kameny. K západní straně vysoké věže přiléhá, posunut blíže k jejímu severozápadnímu rohu, drobnější přístavek obdélného půdorysu. Původně byl patrový, do dnešního dne se zachovalo toliko jeho přízemí. Uvnitř přístavku je hlavní stěna věže vybrána širokým otvorem sklenutým mohutnými klenáky do polokruhu a v severní stěně vlastního přístěnku je v síle zdi upraven kamenný prevet, dosud zachovaný.

 

Drsné povětrnostní podmínky kladly veliké nároky na stavební údržbu hradu přesto, že byl stavěn z materiálů vysoce odolných a že šlo o stavbu neobyčejně důkladnou. V jeho dlouhé historii se zachovala nejedna zpráva o tom, že byl opravován. Za vlády Zikmundovy, který v době husitské revoluce držel ve svých rukou Plzeňsko, prováděl na hradě opravy purkrabí Jindřich ještě před tím, než byly hrady Tachov o Přimda dobyty roku 1427 husity. V 16. století byl hrad znovu velice sešlý. Držitel panství Adam ze Švamberka si vyžádal na jeho opravu roku 1543 podporu 800 kop grošů. Stavovský sněm tomu přivolil, „poněvadž ten zámek Přimda jest přední a pomezní království tohoto, ježto kdyby k zpuštění přijíti měl, mohlo by býti k znamenité újmě a ke škodě tomuto království". Ovšem pozdější zabezpečovací práce, které Adam prováděl až v sedmdesátých letech 16. století, znamenaly právě pro velikou věž nemalou újmu ve vnitřní výpravě i zhoršení stavebního stavu. Materiál pro vnější, jihozápadní pilíř, který měl zajistit chatrné zdivo nároží, byl totiž získáván bouráním kleneb a krbu ve věži a samo provedení pilíře bylo také chatrné. Toliko krov věže byl pobit dvojitým šindelem.

 

V době přemyslovské spravovali hrad Přimdu královští purkrabí, kteří s pomocí pohraničních Chodů střelili hranice země. Také král Jan nazýval Přimdu svým hradem, ovšem v čas finanční tísně se nerozpakoval jej zastavit svým věřitelům. Karel IV., který si plně uvědomoval nebezpečí takového postupu, připočetl Přimdu ve svém Majestátu k hradům, které měly zůstat bezprostředně v rukou královské moci a neměly být nikdy zastavovány.

 

Také v nové době bylo přikročeno aspoň k nouzovému zabezpečení rychle chátrajícího zdiva tohoto významného hradu, jenž byl vládou republiky prohlášen za národní kulturní památku.

Informace čerpány z webu www.hrady.cz. Další informace lze získat na oficiálních stránkách hradu.  


 

 Úvod     Zřícenina sv. Apoleny     Zámeček Diana     Rozhledna Milíře     Město Přimda

 

 

]]>
lagunaprimda@seznam.cz (Super User) Přimda a okolí Thu, 27 Mar 2014 20:26:02 +0000
Město Přimda http://motelmodralaguna.cz/index.php/primda-a-okoli/item/29-mesto-primda http://motelmodralaguna.cz/index.php/primda-a-okoli/item/29-mesto-primda Město Přimda

Přimda je město v okrese Tachov, jehož hlavní část je situována do sedla v nadmořské výšce 700 m. Dominantou je zřícenina kamenného hradu. 

Ten je považován za jeden nejstarších svého druhu v Čechách a právě v souvislosti se také objevují první zmínky o Přimdě. Nejstarší písemný doklad o existenci tohoto hradu se nachází v Kosmově kronice, která se zmiňuje o tom, že ´postavili nějací Němci uvnitř hranic českých ve hvozdu, k němuž se jde přes ves Bělou, hrad na strmé skále´. Pravděpodobně nedlouho po dokončení stavby byla Přimda dobyta Vladislavem I., protože její výstavbu za hranicemi pohraničního hvozdu považoval za porušení svých svrchovaných práv.

Více informací najde na oficiálních stránkách města Přimda.

 

  Úvod     Zřícenina sv. Apoleny     Zámeček Diana     Rozhledna Milíře     Hrad Přimda

 

]]>
lagunaprimda@seznam.cz (Super User) Přimda a okolí Thu, 27 Mar 2014 19:46:27 +0000
Zámeček Diana http://motelmodralaguna.cz/index.php/primda-a-okoli/item/28-zamecek-diana http://motelmodralaguna.cz/index.php/primda-a-okoli/item/28-zamecek-diana Zámeček Diana

V centru tachovské části Kolowratových lesů, obklopen anglickým parkem, se nachází lovecký zámeček Diana, pojmenovaný podle řecké bohyně lovu.

První zmínka o této stavbě pochází již z roku 1742. V té době zde již několik desítek let sídlí páni z Kolowrat. Kolowratové přichází do kraje pod Přimdou v roce 1675, kdy Jan Václav Novohradský z Kolowrat (1638–1690), kterému je v roce 1660 udělen hraběcí titul, kupuje panství Přimda včetně starobylého hradu a připojuje jej k dříve k zakoupenému panství Velké Dvorce , kde buduje nové sídlo. Zámek Diana pravděpodobně nechali vystavět syn a vnuk Jana Václava Novohradského z Kolowrat – František Zdeňek (1659–1716) a František Václav (1689–1738), kteří přemístili své sídlo z Velkých Dvorců právě na Dianu. Zámek nechali postavit v první polovině 18. století, údajně dle návrhu světově proslulého českého architekta italského původu Jana Blažeje Santiniho.

Ústřední barokní patrový pavilon půdorysu rovnoramenného kříže je zastřešen kupolí, která je završena kovovým sedícím jelenem. V horním patře pavilonu se nacházejí fresky vyobrazují mytologické výjevy bohyně Diany a po stranách fresky holandských mistrů. Na centrální pavilon jsou pomocí krytých zděných mostů napojena postranní křídla.

Lovecký zámeček je obklopen rozsáhlým anglickým parkem plným vzácných dřevin – jsou zde exotické jehličnany, duby, červené buky, jírovce a mnoho dalších. K jihu se táhne alej jasanů, k severu alej jilmů, javorů a lip. Novohradští z Kolowrat spravují panství od roku 1806, kdy rodové svěřenectví Novohradských přechází na posledního žijícího příslušníka větve Kolowrat-Libštejnské, hraběte Františka Antonína(1778–1861). Po jeho smrti pak přechází svěřenectví Novohradských opět na posledního žijícího příslušníka, tentokrát březnické větve Kolowrat-Krakowských – Jana Nepomuka Karla, zvaného Hanuš(1794–1872). Po hraběti Hanušovi, velkém vlastenci a mecenáši, připadl majorát Kolowrat-Krakowských Týnec a Bešiny společně se svěřenectvím NovohradskýmLeopoldovi Kolowrat-Krakowskému(1852–1910), jehož potomci vlastní zámek až do roku 1943, kdy je převeden na Německou říši. V roce 1945 je navrácen zpět hrabětiJindřichu Kolowrat-Krakowskému, aby mu byl po roce 1948 opět zabaven. V roce 1960 je v zámečku zřízen domov důchodců.

Když se po roce 1992 dostává lovecký zámeček zpět do majetkuJindřicha Kolowrat-Krakowského, nachází se bohužel ve velmi špatném stavu. Některé z architektonického hlediska velmi nešťastné zásahy, které byly v zámečku provedeny v souvislosti se zřízením domova důchodců, jsou již bohužel nevratné. Paní Dominika Kolowrat-Krakowská v současné době zahájila první kroky postupné a velmi dlouhodobé rekonstrukce. Podle loveckého zámečku je pojmenována i přilehlá osada a přilehlé okolí (v dřívějších záznamech též Dianaberg). V současné době se název přenesl na celé jedno polesí Kolowratových lesů, na zdejšíhonitbuas chovem muflonů. Informace čerpány z tohoto zdroje.

 

 

 Úvod     Zřícenina sv. Apoleny     Město Přimda     Rozhledna Milíře     Hrad Přimda

]]>
lagunaprimda@seznam.cz (Super User) Přimda a okolí Thu, 27 Mar 2014 19:05:15 +0000
Rozhledna Milíře http://motelmodralaguna.cz/index.php/primda-a-okoli/item/9-rozhledna-milire http://motelmodralaguna.cz/index.php/primda-a-okoli/item/9-rozhledna-milire Rozhledna Milíře

Nedaleko našeho Motelu Modrá Laguna stojí rozhledna, která Vám nabídne jedinečný výhled na krásy okolí města Přimda.

V místech, kde za minulého režimu šlo pomyslet na existenci vyhlídkové stavby jen těžko, stojí rozhledna Milíře. Je totiž umístěna 5 km západně od obce Rozvadov, v blízkosti státní hranice s Německem. Zhruba 30 metrů vysoká věž se nachází na kopci Tomáška v nadmořské výšce 531 metrů a v roce 2001 ji zde vystavěl jeden z mobilních operátorů. Věž čtvercového půdorysu s vyhlídkovou plošinou, na kterou vede 126 schodů, nabízí výhledy na zříceninu Přimda, vojenskou věž na Velkém Zvonu a Německo. Rozhlednu provozuje obecní úřad Rozvadov a pro turisty je volně přístupná. 

Informace byly použity ze stránek www.atlasceska.cz.


 

 Úvod     Zřícenina sv. Apoleny     Město Přimda     Zámeček Diana     Hrad Přimda

]]>
lagunaprimda@seznam.cz (Super User) Přimda a okolí Sat, 02 Feb 2013 08:05:18 +0000
Zřícenina sv. Apoleny http://motelmodralaguna.cz/index.php/primda-a-okoli/item/8-zricenina-sv-apoleny http://motelmodralaguna.cz/index.php/primda-a-okoli/item/8-zricenina-sv-apoleny Zřícenina sv. Apoleny

Zřícenina kostela sv. Apoleny se nachází kousek od obce Málkov při silnici vedoucí z Přimdy do Nové Vsi, cca čtyři kilometry jižně od Motelu Modrá Laguna.

Kostel je pozůstatkem bývalé osady Apolena (Svatá Apolena), ze které bylo v roce 1945 její převážně německé obyvatelstvo vysídleno. Obec pak zanikla a do dnešní doby se z ní kromě tohoto kostela nedochovaly téměř žádné stopy. Raně barokní kostel byl postaven okolo roku 1670 na místě poutní kaple stojící poblíž léčivého pramene. Kostel byl ponechán svému osudu již na počátku 20. století, tedy ještě dlouho před vysídlením obce a jeho stav s tím tedy nemá nic společného. Již za druhé světové války byl v havarijním stavu. V současné době se zdá, že je snaha alespoň zachovat jeho zbytky.

 

Kostel má z vnějšku obdélný půdorys, vnitřní prostor zaujímá pak půdorys kříže s centrálním prostorem s kupolovou klenbou. Na střední prostor navazoval po východní straně užší pravoúhlý presbytář s vydělenými nárožními čtvercovými prostorami. Severní měla funkci sakristie, jižní pak sloužila coby komora. V patrech pak byly oratoře, šneková schodiště k nim vedoucí byla vestavěna do přilehlých pilířů. Na západní straně navazoval na ústřední prostor podobně o něco užší prostor před kůrem s postranními čtvercovými kaplovými prostorami s emporami v patře, otevírajícími se do lodi půlkruhově ukončenou arkádou. V západním konci kostela byla vstupní předsíň, nad ní v patře trojdílná kruchta, podkruchtí odděleno od lodi plnou zdí s portálem. Kdysi valbová střecha krytá šindelem, dnes již neexistuje. Zdivo je z místního lomového kamene, případně žuly ojediněle bylo použito cihel. Presbytář, loď, sakristie a oratoře byly pravděpodobně sklenuty valenou klenbou s lunetami, podkruchtí, kaple a empory klenbou křížovou. O vnitřním zařízení není nic známo.

 

Přibližně 10 m od kostela západním směrem se nacházejí zbytky kaple Panny Marie Pomocné. Zděná stavba, ze které se dodnes dochovaly jen zbytky obvodové zdi, měla valbovou střechu krytou šindelem. Zdivo z kamene a žuly bylo kdysi omítnuté. Interiér tvořil obdélný prostor a malá předsíňka otevírající se do kaple obloukovou arkádou. V rozích hlavního prostoru byly trojboké pilířky s nikami s kamennými nádobami na dně, kam vyvěral léčivý pramen. Informace čerpány z webu www.atlasceska.cz.

 

 

 

 

Úvod     Rozhledna Milíře     Město Přimda     Zámeček Diana     Hrad Přimda

]]>
lagunaprimda@seznam.cz (Super User) Přimda a okolí Sat, 02 Feb 2013 08:04:36 +0000